Poplatky a cenové modely — vysvětlení

Každý transakční poplatek se ve skutečnosti skládá ze tří samostatných částí:
interchange poplatků + poplatků karetních schémat + poplatků zpracovatele (acquirer fees). Poplatky zpracovatele jsou to, co platíte poskytovateli platebních služeb. Zbylé dvě složky (často označované jako karetní poplatky) mají jiné příjemce, a proto se jejich výše liší v závislosti na řadě faktorů – například na zemi vydání karty, značce karty, zda jde o kartu spotřebitelskou nebo firemní, a na vydávající bance.

Poskytovatelé plateb tyto poplatky komunikují různými způsoby. Někteří, jako Tebi, jdou do detailu (ano, někdy až nudně detailního). Jiní je „zabalí“ do jedné hezké ceny. Jeden z těchto přístupů je transparentní a férový, druhý ne. Čtěte dál a zjistěte, který je který.

Karetní poplatky

V cenovém modelu Tebi se karetní poplatky skládají ze dvou částí:
interchange poplatků a poplatků karetních schémat.

Interchange poplatky

Největší část nákladů každé transakce obvykle tvoří interchange poplatky, které jsou placeny bance držitele karty jako pokrytí jejích nákladů. Tyto poplatky se mohou pohybovat přibližně od 0,3 % až po více než 2,5 % hodnoty transakce.

Konečnou výši interchange poplatku ovlivňuje řada faktorů, mimo jiné:

• zda jde o debetní nebo kreditní kartu,

• zda je karta spotřebitelská nebo firemní,

• země vydání karty,

• země, kde transakce proběhla.

Výsledkem je, že interchange poplatky se liší transakci od transakce.

Poplatky karetních schémat

Karetní schéma je platební síť, která zpracovává platby pomocí debetních nebo kreditních karet. Tyto sítě provozují banky a finanční instituce a účtují za jejich využívání poplatek karetního schématu, který platí podniky přijímající platby.
Typickými příklady karetních schémat jsou Visa a Mastercard, každé se svými vlastními poplatky.

Poplatky karetních schémat se často mění. Například v roce 2015 Evropská unie zastropovala interchange poplatky na 0,30 % u kreditních karet a 0,20 % u debetních karet. To přimělo společnosti Visa a Mastercard hledat jiné způsoby, jak navýšit své příjmy, což vedlo k výraznému zvýšení poplatků karetních schémat. Platební poskytovatelé používající blended pricing pak byli nuceni své ceny zvýšit také.

Cenové modely

Zaměříme se na porovnání dvou přístupů:

• Blended pricing

• Interchange++ pricing

  
  

Blended pricing

U blended pricing platíte stejný poplatek bez ohledu na použitou platební metodu. Jde o nejjednodušší model na pochopení – typicky například 1,95 % z každé transakce, bez ohledu na typ karty, banku nebo zemi. Ačkoli je tento přístup jednoduchý, musí pokrýt široké spektrum karet a jejich poplatků. To poskytovateli platebních služeb umožňuje ponechat si vyšší marži u většiny transakcí.
V praxi můžete ušetřit u dražších transakcí (např. firemní kreditní karta ze zahraničí), ale u většiny běžných plateb (např. domácí debetní karty) zaplatíte více, přičemž rozdíl zůstává poskytovateli. Celkově je tak blended pricing dražší cenový model.

Interchange++ pricing

Transparentnější a férovější strukturou je Interchange++ pricing, kde obchodník platí skutečné transakční náklady přímo. Výše interchange poplatku se liší podle konkrétní transakce a jejích charakteristik.

I když je tento model do určité míry ovlivněn karetními schématy, konečná částka, kterou podnik zaplatí, závisí na kombinaci faktorů a mění se transakci od transakce. Právě proto z něj podniky těží – u každé platby zaplatí odpovídající skutečný náklad, nikoli paušální procento, které musí pokrýt „všechno a ještě něco navíc“.

Jaký cenový model používá Tebi?

Součástí naší mise je zpřístupnit cenové podmínky, které jsou běžně dostupné jen velkým firmám, i malým a středním podnikům – a to transparentním způsobem. Proto jsme se vědomě rozhodli nabízet Interchange++ pricing namísto blended pricing.